Plošná velikost a hloubka nádrže jsou při výběru leknínů do vodní zahrádky zpravidla konstantami. Obvykle vybíráme lekníny do hotové nádrže, jen zcela výjimečně postupujeme naopak. Rozměrům nádrže přizpůsobujeme výběr s ohledem na vzrůst dospělých rostlin, podle jejich nároku na hloubku vody (výšku vodního sloupce nad substrátem, ve kterém budou zasazeny)  a na plochu vodní hladiny, kterou více nebo méně pokryjí listy. Volba vhodných kultivarů z hlediska velikosti nádrže nečiní potíže. Lze si vybrat lekníny pro nádrže všech velikostí. Od nejmenších přenosných mís, přes skalková jezírka,  zahradní bazénky, až po rozlehlé přírodní rybníky s relativně ustálenou hladinou vody. V nádržích hlubokých přes 1.5 m je ovšem třeba pamatovat na podložení nádob s lekníny blíž k hladině. K dispozici jsou kultivary ve všech myslitelných barvách, kromě modré, jež u zahradních zimovzdorných druhů a kultivarů zatím stále chybí.

U malých nádrží při volbě leknínů je důležité, ačkoliv leckdy opomíjené, kritérium utváření jejich listového kruhu na hladině. Pro malou plochu hladiny jsou každopádně vhodnější kultivary s listy převážně nebo úplně splývajícími na hladině. Bujnější kultivary s listy strmě vystupujícími nad hladinu totiž s postupem vegetace mohou malou nádrž úplně zahltit překypujícím listovým chocholem. Ostatně všeobecně pro všechny nádrže platí, že v přímé úměře k velikosti plochy alespoň část hladiny má zůstat volná, bez porostu.

Výběr barvy květů samotné ve vztahu k velikosti nádrže není nijak omezován. Záleží na estetickém cítění a vkusu pořizovatele. U početnější rozmanitější výsadby tedy i na tom, je-li dávána přednost barevnému kontrastu více tónů nebo variacím jednoho odstínu. Význam někdy zdůrazňované vůně leknínů svého času výstižně okomentoval znamenitý, bohužel už zesnulý moravský pěstitel leknínů Stanislav Sýkora takto: „ … Často se pěstitelé také tázají, jak je to s vůní květů leknínů. Na tuto otázku je nutno důrazně odpovědět, že vůně leknínových květů je naprosto zanedbatelná. Pokud je máme v jezírku, třeba i ve velkém počtu, o nějaké vůni vůbec nevíme i když květ utrhneme. Žádný nevoní intenzívně. Přesto je krása leknínů podmanivá a ve svém prostředí jsou bez konkurence.“ (St. Sýkora, Lekníny s plazivým oddenkem, čas. Zahrádkář , roč. 1991, č. 5, s. 151).

Podstatné při volbě leknínových kultivarů je také, jaký způsob jejich zasazení zamýšlíme. Jestliže uvažujeme o substrátu v ponořených nádobách, přicházejí v úvahu všechny kultivary od trpasličích a drobných přes střední až po velké. U posledně jmenovaných však manipulace s nutně objemnými a těžkými nádobami se zeminou, které vzhledem ke své větší velikosti vyžadují, bude dost namáhavá. Pokud ale zamýšlíme lekníny sázet přímo do substrátu pokrývajícího dno nádrže, je vhodnější zvolit odolnější kultivary středního a většího vzrůstu. V náležitém ošetřování drobných leknínů by v tomto případě vadil horší přístup a obtížná manipulace, konečně i to, že je na zimu nemůžeme přemístit do hlubšího místa nádrže.

     J. E.

Text a foto © Dr. Jan Eliáš, 2004 - 6